Rok 1994. Táta Zdeněk, skalní fanda motorsportu, bere tříletého Honzu na mostecký autodrom. Kam také jinam, od domova jsou to 3 kilometry. Nezůstane jen u jedné návštěvy, nevynechají ani jeden podnik, rok co rok. Sledují závody, fandí svým oblíbencům.

Tehdy ve formuli Škoda třeba jistému Tomáši Chabrovi, již tenkrát ověnčeného tituly. Oba touží po tom, nedívat se na závody ze svahu, ale být jejich součástí.

Střih.

Rok 2017. Na startovním roštu stojí formule připravené ke startu. Táta dává Honzovi poslední povzbuzení. Ten samý Tomáš Chabr, jehož formuli si Honza jako malý obkresloval z časopisu, stojí na stejném roštu o 2 řady zpět. Stejně to dopadá i v cíli závodu. Pocity nadšení, euforie a zadostiučinění jsou nepopsatelné. Dokázali to.

Jak?

Sezona 2023 je pro nás již dvacátým rokem na závodech. Od roku 2004, kdy jsme absolvovali první motokárový závod, uběhlo už mnoho benzínu. Vždy jsme se ale snažili maximum věcí dělat ve vši skromnosti, svépomocí a razit vlastní filozofii – společně k vítězství.

Stovky hodin práce, tisíce procestovaných kilometrů, spousta nocí promrzlých ve stanu na závodech.

Celých 20 sezon jsme absolvovali prakticky ve dvou. Stovky hodin práce, tisíce procestovaných kilometrů, spousta nocí promrzlých ve stanu na závodech. Soupeři s rozpočtem, který leckdy měl oproti našemu nulu navíc. O to víc jsme se bili o úspěchy, o to větší byly radosti z vítězství. A nebylo jich málo. 8 motokárových sezon, 5 vítězství v celkové klasifikaci včetně královské kategorie.

První krůčky ve světě okruhů

Vždycky se říkalo, že motokáry jsou ideálním rozjezdem pro svět velkých okruhů. V tu dobu pro nás ale nemyslitelné. Byť jsme sporadicky nějaký ten závod na okruhu absolvovali, nikdy jsme nebyli schopni jich jet více za sebou. Vše stálo spoustu úsilí, proseb. Zkusili jsme to přes plechové auto – doma postavenou dvoulitrovou Felicii. Po jednom závodě ale bylo jasné, že tudy to nepůjde. Kdo jednou zkusil formuli, těžko už bude chtít něco jiného.

Jediná cesta k formulím

Jít a koupit hotovou formuli samozřejmě nešlo, k tomu zase chyběla ta nula na bankovním účtu. Náhodou jsme ale objevili inzerát na prodej téměř kompletního monopostu stavěného podle plánů formule Škoda někdy ze začátku 90. let. To bylo ve středu. V pátek jsme si půjčili peníze a v sobotu měli nového člena rodiny. Že to celé nebude jednoduché se ukázalo vzápětí. Zavešení, brzdy ani řízení neodpovídaly požadavkům okruhového závodění. Nehledě na to, že se při konstrukci ani náhodou nepočítalo s pilotem měřícím skoro 2 metry. Nezbývalo než všechno odřezat, nechat jen holý rám, uzpůsobit jej tělesné dispozici a začít vše vyrábět znovu.

Po 2 letech bylo hotovo. Měli jsme formuli.

Střídali jsme závody do vrchu s vybranými okruhy. Dařilo se hlavně na kopcích. Ani jednou jsme nenašli přemožitele, a to i v konkurenci speciálů Fabia S2000 nebo nadupaných čtyřkolek. Na okruzích jsme trpěli nedostatkem výkonu a zastaralou konstrukcí. Rozdíl byl propastný, na špičku nám chybělo i 6 vteřin (!) na kolo. O to víc jsme se vždycky modlili, aby zapršelo. Povedlo se to jen jednou, v kvalifikaci v Mostě. V deštěm promáčenému souboji proti chronometru jsme nechali za sebou úplně všechny. Pocit, který se rovnal vítězství.

Stále se snažíme ze skromnosti vytěžit maximum

Konečně pořádné náčiní

Chtěli jsme ale dál. Bojovat o absolutní vítězství i na suchu. Po sezoně 2016 padlo rozhodnutí formuli prodat a poohlédnout se po jiné variantě. Vzhledem k financím připadala v úvahu opět jen formule s motorkovým motorem. Karbonové dvoulitry byly mimo možnosti. Za utržený peníz, našetřenou rezervu a malou půjčku jsme pořídili italský vůz Gloria C8F. Shodou okolností auto, na které jsme se chodili dívat ještě jen jako diváci a které se nám vlastně nikdy ani trochu nelíbilo.

Hned první sezona byla jako z říše snů. Po celý rok jsme patřili mezi absolutně nejrychlejší. Všechny závody jsme dokončili na stupních vítězů, 5 z nich na stupínku nejvyšším, v konkurenci nesrovnatelně lepších vozů. I když jsme několikrát měli namále. Dvakrát nás potrápilo zavěšení kol, které jsme vyřešili jen díky obětavé pomoci soupeřů. Nejednou se stalo, že poslední potřebné tisícikoruny dorazily pouhý den před odjezdem na závody. Zpáteční cestu z Maďarska jsme absolvovali dodávkou v nouzovém režimu, ještě pomaleji než kamiony. O to sladší byl závěr sezony. Zvítězili jsme nejen v celkovém pořadí formulí, ale i v absolutním pořadí celého seriálu bez rozdílu kategorií. Pocit to byl nepopsatelný.

Letos se snažíme pokračovat tam, kde jsme loni skončili. Stále se snažíme ze skromnosti vytěžit maximum a chceme i ostatním ukázat, že to jde.

Zaujal Vás náš příběh a rádi byste byli jeho součástí? Vážíme si jakékoliv pomoci. Zavolejte nám, rádi se s Vámi potkáme.